stará přádelna
                                V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura.
Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách.
Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884.
Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.
                        Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách.
Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884.
Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.
                                Sdílej toto místo s přáteli
                            
                            
                            
                        
                                stará přádelna
                            
                        Další místa v okolí - stará přádelna
- Běhařov
 - Bezpravovice
 - Bořice
 - Božkovy
 - Branišov
 - Brnířov
 - Brůdek
 - Buková
 - Černíkov
 - Dlažov
 - Dobříkov
 - Dolejší Předměstí
 - Filipova Hora
 - Hájek
 - Hluboká u Kdyně
 - Hradiště
 - Hříchovice
 - Hyršov
 - Chalupy
 - Chodská Lhota
 - Chrastavice
 - Kanice
 - Kdyně
 - Kosteliště
 - Kout na Šumavě
 - Libkov
 - Liščí
 - Loučim
 - Maxov
 - Mezholezy u Kdyně
 - Milavče
 - Miletice
 - Mlýnec
 - Mlýneček
 - Modlín
 - Mrákov
 - Němčice
 - Nevděk
 - Nevolice
 - Nová Ves
 - Nová Víska
 - Nové Chalupy
 - Nový Dvůr
 - Nový Klíčov
 - Oprechtice
 - Orlovice
 - Pelechy
 - Pláně
 - Pocinovice
 - Podzámčí
 - Pomezí
 - Prapořiště
 - Pušperk
 - Radonice
 - Rudoltice
 - Sedlice
 - Slavíkovice
 - Smolov
 - Smržovice
 - Spáňov
 - Stanětice
 - Starý Dvůr
 - Starý Klíčov
 - Stařeč
 - Stráž
 - Studánky
 - Šnory
 - Tlumačov
 - Úboč
 - Úlíkov
 - Únějovice
 - Úsilov
 - Vílov
 - Vráž
 - Všepadly
 - Všeruby
 - Zahořany
 - Zdeslav